Jak na čtení slabik a slov

• Nejprve procvičovat vázání písmen do slabiky (první hlásku ve slabice „podržet“ v puse a zároveň s tím vyslovit následující hlásku, tím spojit obě ve slabiku).

• Pokud přetrvává dlouhodobé „sekané“ slabikování, bez vázání slabik, je třeba se vrátit ke kvalitnímu postřehování slabik, kdy dítě danou slabiku přečte automaticky, bez váhání a nutnosti tichého šeptání si jednotlivých písmen.

• Postupně přecházet k vázanému slabikování (ani tuto etapu nelze uspěchat), kdy dítě spojuje čtené slabiky jen s nepatrnou pauzou.

Častým a pravidelným tréninkem přechází vázané slabikování v plynulé čtení.

Kvalita a tempo čtení se zvýší při opakovaném čtení textu (2-3x), který by měl být kratší,

členitější a odpovídat věku a schopnostem dítěte. Jednodušší a známá slova je schopno

napodruhé či napotřetí již přečíst najednou – vcelku (tj. bez slabikování), snáze si jejich

celkový obraz vybaví z paměti. Není ale vhodné nechat dítě bez naší dopomoci číst článek

stále dokola, mnohokrát za sebou; takový „trénink“ se stává neefektivním. Spíše pomáhá

zaměřit se na práci s textem, na porozumění (vyhledávat daná slova, dokončovat příběh,

hledat v textu odpovědi na otázky, upravovat text do jiného času, vyhledat a tvořit

zdrobněliny, slova příbuzná apod.). Při těchto drobných úkolech dítě opakovaně očima celý

text „přelétává“ - zadaná slova vyhledává, tím vlastně také trénuje rychlé postřehování a

orientaci v textu. Práce s textem je navíc pro dítě zábavnější a tím i více motivační.

Pokud dítě čte technicky pěkně, avšak text moc nevnímá, je vhodné čtení „v tandemu“

(slovo dítě, slovo dospělý / věta dítě, věta dospělý).

Dospělý občas do svého čtení záměrně zařadí chybu (slovo podobného významu, vynechávka slova či koncovky, zdrobnělina apod.),

kterou má dítě postřehnout; tím je nuceno pozorně sledovat text i samotné čtení někoho

jiného.